Kým budu, až přijdu o korunu své krásy?

Příběh jedné z Vás

Procházíte náročným obdobím, ve kterém ztrácíte své vlasy vlivem léčby onkologického onemocnění? Kladete si otázku, zda budete bez vlasů někým jiným? Přečtěte si náš článek, ve kterém naleznete i osobní zpověď ženy, která prošla onkologickou léčbou. Ztratila své vlasy, nikoliv však sebe. Jak probíhal její výběr paruky a jak se s ní následně sžívala? A co k výběru paruky dodává naše specialistka, která se prodejem paruk zabývá již 25 let?

Když přijdete o vlasy, ztratíte tím i část sebe? Možná jste si tuto otázku kladla už několikrát, zatímco jste na sebe hleděla do zrcadla, prohrabávala si kštici a mezi prsty vám ulpívaly pramínky právě vypadnutých vlasů. Stejně tak si tuhle otázku kladete každé ráno, kdy po probuzení vidíte na polštáři další líně se povalující vypadané vlasy.

“Kým budu, až přijdu o korunu své krásy?”

Jestli právě proděláváte onkologickou léčbu, nejspíš to není úbytek vašich vlasů, co vám navozuje pocit ztráty vlastní identity. S větší pravděpodobností za tenhle pocit může označení “pacient”, které jste získali. Odebereme pacientce krev. Objednáme pacientku na kontrolní vyšetření. Pacientka. Jako byste získala nové prostřední jméno, o které jste nežádala. A když ho bílé pláště vyslovují, pomyslíte si, že byste ocenila trochu více empatie. Ale pak si vzpomenete, že vás s tímhle prostředním jménem je přece tolik a na moře empatie tak nezbývá tolik prostoru.  

Jenomže pod tímhle anonymním označením “pacient” se pořád skrýváte VY - v celé vaší kráse, s vlastním příběhem a identitou. A to vám nikdy nikdo vzít nemůže. Když tohle víte, mnohem snadněji si zvykáte na svůj nový odraz v zrcadle.

Vyzpovídali jsme jednu z Vás, která si prošla náročným obdobím během kterého přišla o vlasy. Ptali jsme se na to, jak se sžívala se svou první parukou a na další otázky. Děkujeme paní J. za otevřenou výpověď.

“Jsem to zase já, kdo rozhoduje."

“Pro mě bylo nejhorší období padání vlasů, protože člověk cítí, že nemá svoje tělo absolutně pod kontrolou.
Když jsem to pak už nevydržela a oholila si hlavu, moc se mi ulevilo, protože najednou jsem zase byla já ten,
kdo rozhoduje. Jen se to nesmí uspěchat, aby vlasy ještě nedorostly a nepadaly pak krátké, protože to prý strašně píchá.
Já jsem to ale trefila dobře.


První paruku jsem kupovala v prodejně paruk přímo v nemocnici, kam mě více méně nasměrovala moje lékařka s tím,
ať si paruku vyberu včas, kdyby mi později bylo tak špatně, že bych to nezvládla. Byla ze syntetiky, stála kolem dvou tisíc,
část hradila pojišťovna.”

“A zase to rozhodování za mě…”

“Neměla jsem to moc nastudované a hodně jsem tápala. V podstatě jsem jen věděla, že existují syntetické vlasy a pravé vlasy a že paruky
z pravých jsou "strašně drahé".  
Nechtěla jsem rodinný rozpočet zatěžovat velkým výdajem za paruku, když moje příjmy na nemocenské byly minimální, takže jsem si šla koupit tu syntetickou.

Byla jsem ještě celá vyděšená z budoucí léčby a prodejna paruk přímo v nemocnici spojená s kadeřnictvím byla taková temná místnost,
ve které jsem se cítila hodně depresivně. 

Syntetické paruky se mi tam ani moc nelíbily, ale nevěděla jsem, kde jinde bych si paruku měla koupit. Obsluha obchodu v podstatě rozhodla za mě, jaké paruky si vyzkouším. Když jsem se ptala na jednu delší, bylo mi řečeno, že ta by mi stejně neslušela.

Úplně krátkou jsem nechtěla, zkusila jsem tedy jedno takové mikádo. Ale zkoušet paruku na vlastní dost husté vlasy bez nějaké síťky není nic moc, protože pak bez vlasů to sedí úplně jinak. Tu vyzkoušenou paruku jsem pak nakonec koupila, protože typově docela odpovídala střihu, který jsem dřív nosila, a hlavně jsem to chtěla mít za sebou. I prodavačka mě do koupě docela tlačila... Navíc jsem nepočítala, že bych v ní chodila denně, tak jsem si řekla, že to stačí. Později jsem z ní ale byla dost nešťastná, necítila jsem se v ní dobře, lesklé syntetické vlasy se mi nelíbily, bála jsem se, že mi třeba začnou od prskavek na stromečku hořet, a nebylo možné je nijak upravit. Tedy krom střihu, který mi na paruce udělala moje kadeřnice, abych přes ofinu něco viděla, jak se mi paruka na holé hlavě posunula níž.”

“Pravé vlasy za odměnu”

"Druhou paruku jsem potom měla z pravých vlasů. Bylo to překvapení od kamarádů, kteří viděli, že s tou první parukou nejsem spokojená, tak se mi složili na novou. Vybralo se kolem 30 000, za něco z toho byla paruka, zbytek zůstal Nadačnímu fondu na paruky pro nemocné děti.

Výběr druhé paruky byl super, mohla jsem si přesně říct, jakou barvu a délku vlasů chci, kde má být pěšinka, jestli bude ofina a podobně.”

“Měla jsem strach, že to bude jako s vlasy od panenek Barbie”

"Ohledně péče o paruku jsem dostala dost informací od obou prodejců, nabídli mi i nějaké produkty na údržbu, vhodné hřebeny.
K paruce z pravých vlasů jsem hřeben dostala automaticky. Paruku z pravých vlasů jsem za ten půlrok jednou nebo dvakrát 'myla',
ale nabízeli to za úplatu i přímo v salonu. Syntetiku jsem nemyla radši vůbec, měla jsem strach, že to bude jako s vlasy od panenek Barbie,
co jsem měla jako malá, tedy že se paruka zacuchá a nepůjde už rozčesat.” 

“Nechtěla jsem, aby mě poznali jako "tu s rakovinou” “

"Paruka nepřitahuje tolik pohledů jako holá hlava nebo šátek. Nemusíte nikomu nic vysvětlovat, když nechcete.
A to považuji za obrovské plus. Doma jsem v ní nechodila skoro vůbec, ale když jsem šla ven a nechtěla,
aby na mě někdo zíral, vzala jsem si paruku. Já jsem třeba v průběhu léčby měnila práci a na novém místě o nemoci
věděl jen můj nadřízený.
Kolegové to půl roku netušili, dokud jsem na společný charitativní závod nepřišla už s ježkem. Potom jsem se tedy dozvěděla, že jim vrtalo hlavou, že mám vždy tak upravené vlasy, někteří si údajně říkali, jestli to není paruka, ale nikdy se na mě nikdo zvláštně nedíval.
Nechtěla jsem, aby mě poznali jako "tu s rakovinou", takže jsem byla moc ráda, že se můžu za paruku (tu z pravých vlasů) tak trochu schovat a být jako normální lidi. No a taky v paruce nezebe hlava.”

“Nespadne mi?”

“Se syntetickou parukou jsem byla dost nejistá a nepřipadala jsem si jako já. Bála jsem se pohnout, aby mi náhodou nespadla. S tou z pravých vlasů to bylo super! Jednak už jsem věděla, jaké to je mít paruku, takže jsem se nebála hýbat, ale hlavně jsem se sama sobě zase líbila, přišla jsem si krásná, pořád jsem si vlasy hladila, hrála si s nimi, jako by byly moje vlastní. To byla čirá radost. 

Tu syntetiku jsem třeba měla na Vánoce, ale tak moc jsem se v ní necítila (a bála se prskavek), že jsem si ji radši sundala a uvázala si hedvábný šátek jako turban. Pravé vlasy jsem za šátek měnila jen na sport.”

“Vysněné vlasy - no a co, že je to paruka!”

“Syntetiku jsem vybírala podobnou vlastním vlasům jak co do střihu, tak i do barvy, takže to bylo takové hnědé rovné mikádo na ramena.
U pravých vlasů jsem se odvázala víc (kamarádi, co se na ni skládali, mě i hecovali, ať si pořídím třeba blond vlasy do pasu) a pořídila jsem si zrzavé mírně vlnité vlasy. Měly být někam k podpažní jamce, ale ve výsledku byly taky spíš na ramena. Každopádně takovou barvu jsem si vždycky přála, ale neměla jsem odvahu se na ni nechat odbarvit, takže jsem si to moc užívala.”

*** A CO NA TO SPECIALISTKA, KTERÁ SE PRODEJEM PARUK ZABÝVÁ UŽ VÍCE NEŽ 25 LET? ***

Mnozí z vás si ještě vybaví paruky jako škrábající chemlonovou pomstu všem, co ji kdy museli nosit. Dnešní paruky vyrobené z umělého vlákna jsou ovšem k nerozeznání od pravých vlasů. Jsou velice hebké, přirozeně lesklé a barevná škála a množství střihů jsou nepřeberné. 

Paruky z pravých vlasů jsou finančně náročnější než paruky z umělého vlákna. V naší firmě LENASTYLE prodáváme kolekci PURE POWER. Paruky z této kolekce jsou zhotoveny v nejvyšší kvalitě REMY. Znamená to, že jsou vyrobeny z vlasů, které byly ustřiženy z copu, a proto jsou vlasové šupinky jedním směrem. To je největší záruka toho, že se vlas nezacuchá a nebude krepatět, je-li o něj správně pečováno. Při mytí používejte pouze originální vlasovou kosmetiku na pravý, ale neživý vlas. Tato kosmetika obsahuje speciální regenerační složky.
U nás na e-shopu ZDE

Všechny naše modely mají univerzální evropskou velikost, menší velikostní rozdíly se upraví pomocí gumiček, které jsou zakonečny suchými zipy, takže se nemusíte bát, že by vám paruka spadla. Dále existují fixační oboustranné pásky, které se používají po úplném vypadání vlasů
při onkologické léčbě.

Na podšití paruk se často používá jemný materiál, napodobující lidskou kůži, tekaže nemusíte mít strach z nepříjemných pocitů při jejich nošení. 

Pevně věříme, že Vám tento článek pomohl odpovědět alespoň na nějakou z Vašich otázek. Jsme toho názoru, že sdílet podobné příběhy je důležité, protože díky nim víte, že na to nejste sami. 

My jsme v tom s Vámi taky. Držíme Vám palce a pokud byste se s námi o své zkušenosti chtěli podělit také, pište nám na brno@lenastyle.cz 

Váš tým Lenastyle